Stejně důležité jako mít na začátku koncept je ho okamžitě porušit. A nejinak tomu bylo i u vzniku letošního vizuálu. Jazz chci prezentovat jako hravý žánr, plný nápadů, vtipu, nečekaných zvratů, někdy trochu šílenou a jindy třeba okatě odkazující hudbu. Na základním konceptu jsem pracoval společně s Vojtou Kollertem.
Když jsem na začátku podzimu představoval klukům z brněnského JazzFestu, jak bych si letošní plakáty představoval, měl jsem před sebou základní koncept, se kterým mě moc bavilo si hrát a sám jsem tehdy ani netušil, kam až mě dovede.
Od těchto slov se odvíjí i podoba festivalových plakátů. Inspirací byla výtvarná díla Milese Davise, postmoderní estetika v hudbě a hlavně hravost. Každý plakát by měl mít nějaký nápad, vtip. Někdy tak vytvořená koláž popisuje hudbu daného interpreta, jindy si až na hraně únosnosti pohrává se jménem a někdy představuje hudebníka jako prapodivného mága. Věřím, že lehkost a uvolněnost na ulici upoutá nejen pravidelné návštěvníky. Snad taky naruší, bohužel stále poměrně zaběhlý předsudek, že jazz je náročná hudba z (kdysi) zakouřených intelektuálních barů. Je to hudba plná vtipu a nápadů.
2020
